Teela Brownová se záhadným způsobem octla tváří v tvář, tělo na tělo proti němu. Měla modrou kůži protkanou žilkami stříbrných nitek, její účes připomínal hořící oheň. Oči, dvě kulatá zrcadélka. Dvacetiletá. To, co říkala, bylo povrchní tlachání plné frází a laciného nadšení; zato byla moc hezká.

Teela Brownová se zvědavě naklonila v křesle. Komu se poštěstí vidět na vlastní oči šíleného loutkaře?

Teela vstala. Stříbrná pavučina se jí na blankytné kůži kovově leskla a vlasy jí ohnivě vlály v proudu vzduchu z ventilátoru.

"Osobně jsem přesvědčen, že jsem měl od začátku pravdu. Teela Brownová je nadána štěstím coby parapsychologickou vlastností. Ona je skutečně chodící talisman. Věř tomu."

Larry Niven, Prstenec